Být „předmětem zkoumání" už skoro patří k našemu řemeslu. Green Ways se s příjemnou pravidelností objevuje v nejrůznějších studentských pracích – bakalářských, diplomových, seminárních. Někoho zajímáme jako firma, jiného lákají naše produkty1.
A protože mám slabost pro lidi, kteří přestanou mávat tvrzeními a místo toho sáhnou po zkumavce, jedna taková práce mě obzvlášť zaujala. Napsal ji Tomáš Jaščur, toho času student Univerzity Mateja Bela. Místo aby do éteru tvrdil, že zelené potraviny nějak „fungují", vzal pět fyzicky aktivních lidí a dal jim na 90 dní chlorellu (5 g denně) a zelený ječmen (10 g denně). A pak změřil parametry jejich krve před a po. Jasně, nedělal to on, ale kvalifikovaná laboratoř. Produkty jsme sice dodali my, ale výzkum si vedl sám, nezávisle na nás2. A tak to má být: my do toho nemluvíme, mluví data.
K ministudii se sešla celkem pestrá pětice: čtyři muži a jedna žena, od sedmnácti do šestatřiceti let – od bojovníků přes hokejisty až po tanečnici. Jen jediná z osob brala zelené potraviny už předtím.
Hned na úvod buďme poctiví. Toto skutečně není velká studie, primárním účelem bakalářských prací (bohužel) není odpovědět na otázky reálného světa, ale pouze na to, zda je student schopen kritického myšlení.
Statisticky tedy výstupy neznamenají v tuto chvíli nic. Pět lidí, žádná kontrolní skupina, navíc v neřízených „terénních" podmínkách – nikdo nehlídal, co tzv. probandi3 jedí, pijí, jak spí a co vlastně během dne dělají. Z takových čísel se nedá dělat dogma. Dají se z nich ale číst trendy a na ty pak zacílit další otázky. Trend je totiž v poctivě nastaveném observačním výzkumu kartou, se kterou se dá začít hrát.

Začněme imunitou. U většiny účastníků stouply hladiny imunoglobulinů IgA – v průměru o 15,7 %. Také počet lymfocytů vzrostl o 9,4 %. To může naznačovat, že se „rozhýbala" adaptivní imunita, tedy ta cílená, učenlivá část obrany. Tady je ale na místě opatrnost: zvýšené IgA nemusí znamenat jen posílenou obranu, klidně může souviset s probíhajícím zánětem. Proto trend, ne důkaz.
U jednoho probanda se navíc zlepšila kvalita červených krvinek – stoupl MCV (+3,4 fl) a klesl RDW (−1,2 %). Přeloženo do lidštiny: MCV říká, jak velké dané krvinky v průměru jsou, RDW zase to, jak moc se mezi sebou velikostí liší4. Nižší RDW tedy znamená vyrovnanější, sourodější „flotilu" červených krvinek a to je obecně dobré znamení. Teoreticky to hraje ve prospěch účinnějšího přenosu kyslíku, což je nejen pro sportovce zajímavé. Ale znovu: z takto malého pozorování nelze vyvozovat pravidlo. U jediné ženy – tanečnice – se zase mírně zvedly retikulocyty, tedy čerstvě vyrobené červené krvinky. Další opatrný náznak imunomodulačního efektu, tentokrát v nastartování (nebo restartování?) procesů krvetvorby.
A to, co mě jako profesně postiženého kvalitáře těší nejvíc: za celých 90 dní se nezhoršil ani jeden parametr. Testosteron i hemoglobin zůstaly stabilní, žádná negativní změna v krevním obraze. Tedy – bezpečí především.

A co výsledky analýz neukázaly? Nepřinesly dechberoucí zázrak. Pozorovaný efekt byl mírný a individuální – co se u jednoho zvýšilo, zůstalo u jiného beze změny. Hladiny krevních vitamínů se například nepohnuly plošně, a navíc byly dle autora ovlivněny zimním obdobím (vit. D). Hormonální hodnoty byly natolik rozkolísané a zamotané souběžnými doplňky, které někteří účastníci brali, že z nich nelze vyčíst vůbec nic.
Jinými slovy: žádné drama přes noc. Překvapení? Určitě ne. Jde o velmi malou testovací skupinu bez kontroly a bez nastavených pravidel observační studie. Paradoxně se vlastně divím, že v tomto set-upu studie vůbec něco ukázala…
Protože přesně takhle vypadá poctivý začátek poznání. Zvídavý výzkumník nevzal hotová tvrzení, ale šel si je ověřit a výsledky podal i s jejich slabinami. To je přístup, který je fér. Zelené potraviny nejsou lékem. Jsou podporou přirozeného fungování těla. A jestli se nechcete opírat o „dojmologii“, potřebujete data. A ta vznikají přesně takhle: měřením, opakováním, větším vzorkem a poctivou prezentací výsledků.
Jinak řečeno tahle práce není odpovědí, ale spíše první dobře položenou otázkou. A za její položení chci Tomášovi Jaščurovi moc poděkovat.
A na co v životě čekáte vy? Na zázrak, nebo na trend?
Zázrak je velmi svůdná představa. Jedna tabletka, jeden den a všechno bude jinak. Jenže v krevním obraze se zázračné skoky nedějí, a když se dějí, bývá to spíš špatná zpráva. Tělo totiž prudké zvraty nemá rádo.
Trend je ale z jiného těsta. Je pomalý, tichý, zpočátku téměř neviditelný. Ale je to vítr, který fouká správným směrem. A je jen na nás, jestli se od něj necháme popostrčit, nebo ne.
Tahle práce skutečně žádný bombastický zázrak neodhalila. Ukázala ale pár drobných, poctivých náznaků, že vítr může vát správně.
Nečekejte na zázrak, napněte plachty. Data ukazují, že vítr vane správným směrem.

1Na první disertační Ph.D. práci na téma GW ovšem stále čekáme. Kdybyste náhodou znali odvážného doktoranda, víte, kde nás hledat.
2To je mimochodem základní pravidlo, kterého se držíme u všech odborných a vědeckých studií. My sami chceme vědět, jak naše produkty fungují nebo nefungují. Proč? Protože je sami „jíme“.
3Jako proband se označuje účastník výzkumu (s nadsázkou jde o pokusného králíka).
4Význam zkratek: MCV (mean corpuscular volume), RDW (red cell distribution width).
Ing. Martin Žamboch. Ve společnosti GW Group se již více než 18 let věnuje především tématům spojeným s pěstováním, výrobou a kontrolou kvality zelených potravin. Je spolumajitelem společnosti GW Group. Vystudoval Agronomickou fakultu České zemědělské univerzity, obor všeobecné zemědělství.