V dnešní době, kdy jsme zaplaveni informacemi ze všech stran, může být někdy opravdu problematické se v nich zorientovat. Nejinak je tomu i v tématu zelených potravin. Autor se proto pokusí objasnit možné pochybnosti zdůrazněním kvalitativních parametrů zelených potravin Green Ways (ZP GW).
Zmíněny budou cukry, tuky a bílkoviny. Ostatní látky (antioxidanty, minerály, vitamíny, …) v ZP GW nelze vzhledem k rozsahu tématu uvést.
CUKRY (sacharidy)
mají v lidském těle mnoho biologických funkcí. Zmíníme se jen o tom, že slouží jako zdroj energie pro lidský organismus. V ZP GW najdeme sacharidy: sacharózu (glukóza a fruktóza dohromady) a jednoduché cukry glukóza a fruktóza samostatně. Kromě těchto cukrů v nich najdeme i řadu složených cukrů, např. vlákniny.
• Sacharóza se rozkládá enzymem sacharázou ze střevní šťávy na glukózu a fruktózu.
• Glukóza slouží jako hlavní zdroj energie pro živé organismy. V lidském těle se nevyužitá glukóza ukládá ve formě glykogenu.
• Fruktóza má v lidském organismu velmi malý pozitivní význam. Využití fruktózy je uvedeno pouze při spermiogenezi (proces tvorby spermií). Převažuje spíše negativní dopad na lidské zdraví. Při nadměrném příjmu fruktózy ve stravě dochází ke zvýšené produkci kyseliny palmitové (více v odstavci o tucích). Fruktóza tak slouží jako výchozí substrát pro novotvorbu kyseliny palmitové. Fruktóza se v lidském těle neukládá do zásob (jako např. glukóza do glykogenu). Kyselina palmitová se následně podílí na tvorbě triglyceridů (složených tukových látek). Jejich zvýšená koncentrace v lidském těle má negativní vliv na zdraví.
S ohledem na vyváženost obsahu glukózy a fruktózy v ZP GW nehrozí negativní dosah fruktózy. Fruktózy je totiž v ZP GW vždy méně než glukózy.Autor v odborné literatuře nenalezl informaci o negativním vlivu užívání ZP GW na metabolismus glukózy, resp. metabolismus kyseliny palmitové z fruktózy. Nenašel ani informaci o nevhodnosti užívání ZP GW u diabetiků. Autor však může pouze potvrdit nevhodnost nadbytku glukózy a fruktózy ve stravě.
Zelené potraviny GW nabízejí také vlákniny (tzn. složené cukry). Ty mohou sloužit jako výchozí materiál pro syntézu mastných kyselin s krátkým řetězcem (SCFA). Jedná se o tři kyseliny – propionovou, octovou a máselnou. Jsou to látky s nejsilnějším léčivým účinkem na tlusté střevo. Střevní mikroby mohou rozkládat nestrávenou vlákninu na jednoduché cukry. Z nich lze vytvořit již zmíněné SCFA.
„ZP GW, hodnocené optikou sacharidů, mají pozitivní vliv na lidský organismus, jsou kvalitním doplňkem stravy, resp. nutraceutikem.“
TUKY (lipidy)
podobně jako sacharidy mají v lidském těle několik biologických funkcí. Slouží jako zdroj energie, stavební součásti buněčných membrán, izolant (hnědá tuková tkáň) a mají i další funkce, jako jsou kofaktory enzymatických reakcí. Zjednodušeně řečeno – základními stavebními prvky lipidů jsou mastné kyseliny (MK).
ZP GW obsahují všechny skupiny mastných kyselin: nasycené MK, mononenasycené MK, polynenasycené MK.
Z nasycených MK je „zajímavá“ již zmíněná kyselina palmitová. Vzniká totiž jako první při novotvorbě nasycených MK v lidském těle. Z této kyseliny se pak následně odvíjí syntéza ostatních nasycených MK. Příjem kyseliny palmitové ze ZP GW není pro lidský organismus škodlivý. Kyselina palmitová ze stravy a její následné vstřebávání do těla může být lidským organismem regulována. Samozřejmě že i zde má lidský organismus své limity. Mnohem větší hrozbou je nadměrný příjem fruktózy s následnou zvýšenou novotvorbou kyseliny palmitové.
Z mononenasycených MK je zde přítomna kyselina olejová. V ZP GW nemá kvůli nízkému obsahu velký biologický význam.
Velmi zajímavou skupinou MK jsou polynenasycené MK. Jedná se o kyselinu linolovou (omega 6 MK) a kyselinu alfa-linolenovou (omega 3 MK). Tělo si je nemůže samo vytvořit, a proto je odkázáno na jejich příjem prostřednictvím potravy. Označují se také jako esenciální MK. Patří mezi ně také kyselina arachidonová (omega 6 MK), kyselina eikosapentaenová (EPA) a kyselina dokosahexaenová (DHA). EPA a DHA jsou omega 3 mastné kyseliny. Tyto 3 MK si už tělo může vytvořit samo z kyseliny linolové a kyseliny alfa-linolenové. V malém množství, ale může. Vzhledem k omezené produkci těchto MK je vhodné dodávat je tělu potravou.
ZP GW obsahují zajímavé množství výše zmíněných MK. Z pohledu MK jsou ZP GW kvalitním nutraceutikem. Nabízejí totiž i skupinu látek, které jsou nezbytné například pro syntézu EPA a DHA z kyseliny alfa-linolenové (což jsou všechno omega 3 mastné kyseliny). Jedná se o vitamíny skupiny B, vitamín C, kyselinu listovou a methionin. Omega 6 MK a omega 3 MK jsou v ZP GW ve vzájemně vhodném poměru.
Zajímavé je také to, že ZP GW obsahují celé spektrum MK, které se podílejí na fluiditě buněčných membrán.
BÍLKOVINY (proteiny)
Třetí skupinou látek jsou bílkoviny(proteiny). Jejich základní stavební jednotkou jsou aminokyseliny.
Existuje mnoho aminokyselin. Ale pouze 20 aminokyselin může tvořit bílkoviny. Někteří autoři uvádějí 21 aminokyselin jako bílkovinotvorné (proteinogenní). Patří mezi ně také selenocystein. Z těchto 20 (21) proteinogenních aminokyselin je 9 esenciálních. To znamená, že si je člověk nemůže vytvořit, musí je přijímat v potravě. V ZP GW je přítomno všech 9 esenciálních aminokyselin.
Rostlinné proteiny jsou často považovány za méně hodnotné. Mezi rostlinnými a živočišnými proteiny je rozdíl v jejich množství a stravitelnosti. Rostlinné proteiny jsou obtížněji stravitelné, nejsou však horší v kvalitě. Kolísání obsahu proteinů (resp. aminokyselin) v rostlinných zdrojích je podmíněno více faktory. Například odrůdou, lokalitou, způsobem pěstování, kmenem řasy, dostatkem světla atd. Obiloviny mají nízký obsah lysinu, luštěniny mají nízký obsah methioninu. Při jejich kombinovaném příjmu ve stravě je nedostatek eliminován. Do této kombinace vhodně zapadají i proteiny ZP. Neměli bychom zapomínat ani na pozitiva rostlinných proteinů. Rostlinné proteiny mohou například zvýšit růst protizánětlivých mikrobů v lidském střevě. Rostlinné bílkoviny netvoří v lidském organismu TMAO (tri-methylamin-N-oxid). TMAO je spojeno s vysokým rizikem kardiovaskulárních onemocnění. Živočišné bílkoviny TMAO tvoří.
„Z hlediska bílkovin lze ZP GW zařadit mezi kvalitní nutraceutika.“
ZP GW představují přírodní a kvalitní nutraceutika. Nelze je srovnávat s doplňky stravy nebo nutraceutiky, které jsou vyráběny průmyslovým způsobem. Takové srovnání by postrádalo logiku a rozumné uvažování.
Zdroje u autora
MUDr. Juraj Staník působil jako praktický lékař v Lipanech. Zeleným potravinám Green Ways se věnuje 8 let, z toho 7 let intenzivně. Ječmen a řasu Chlorella pyrenoidosa považuje za rostlinné funkční potraviny. Oceňuje, že zelené potraviny jsou schopné kromě základní funkce potravin zasytit také dodat lidskému organismu něco „navíc“. Vyzdvihuje šetrné pěstování zeleného ječmene i řasy chlorelly, který je ku prospěchu ekosystému a následně i zdraví konzumentů. Připravuje přednášky o zajímavých obsahových látkách zelených potravin a vlivu ječmene a chlorelly například na trávicí systém člověka.