CO UŽ VÍME O CHLOROFYLU?
- Chlorofyl je zelený pigment obsažený v zelených rostlinách, sinicích a některých řasách.
- Chlorofyly hrají v přírodě jakousi trojroli. Jedná se o solární elektrárnu, potravinovou banku a zelené plíce planety.
- První publikované zmínky o užitku chlorofylu a jeho aplikace pro humánní medicínu lze najít už v 19. století.
- Vědci se domnívají, že bez existence této chemické rodiny látek by neexistoval život na naší planetě buď vůbec, nebo zcela jistě ne v takové podobě jako dnes.
- Použití látek rostlinného původu ve farmaceutickém, kosmetickém a potravinářském průmyslu se za poslední dekádu zněkolikanásobilo.
- Chlorofyl se dnes využívá od podpory a stimulace regenerace tkání přes deodoraci zápachů způsobených infekčními procesy až po obecné protizánětlivé působení.
- Chlorofyl patří mezi fytonutrienty, které mají svůj význam nejen v detoxikaci a chemoprevenci organismu.
V minulých dvou dílech jsme si představili chlorofyl jako velkého silného zeleného slona. Tedy jako látku doslova nepostradatelnou pro „metabolismus“ přírody a planety, ale také pro metabolismus náš. Pro mnohé možná překvapivě má totiž chlorofyl svůj význam z pohledu „zdraví na talíři“.
Dnes navážeme tam, kde jsme minule chlorofyl opustili. Konstatovali jsme fakt o rostoucím počtu odborných prací, které potvrzují zkušenost nejedné babky kořenářky: Chlorofyl sice je „obyčejný“ zelený pigment přírody, ale na talíři umí neobyčejné věci. A dnešní otázka zní, kde ho hledat. Tedy v jakých potravinách se chlorofyl vyskytuje a v jakém množství.
Přestože je chlorofyl považován za jeden z nejhojnějších lipofilních (v tucích rozpustných) pigmentů v přírodě vůbec, jeho relativní zastoupení v rostlinách/plodinách vhodných pro lidskou výživu se výrazně liší.1 A to jak mezi jednotlivými kultivary, tak ve vztahu k použité metodě zpracování ve finální produkt, který spotřebitel konzumuje?
Proto dietární množství konzumovaného chlorofylu velmi kolísá jednak podle typu rostlinné potravy a také podle kvality produkce a zpracování.2 Základní přehled obsahu chlorofylu v různých přírodních zdrojích nabízí následující tabulka. Za hlavní přirozený zdroj chlorofylu v lidské výživě je běžně považována listová zelenina (dark greens), především špenát3, nicméně existuje také mnoho dalších pro kontinentálního Evropana méně obvyklých zdrojů včetně jedlých zelených řas. U těch je pak obsah chlorofylů ve vysušeném stavu násobně vyšší než u syrové zeleniny.4
Z pohledu zemědělce je navíc zajímavá otázka, jaké agrotechnické faktory ovlivňují obsah chlorofylu u konkrétní plodiny.5 Tedy jaký vliv má zvolená odrůda, podmínky stanoviště, půdní typ, pro rostlinu dostupné nutrienty, nadmořská výška lokality, dostupnost vody a tak dále. Všechny faktory budou (podobně jako téměř vše v přírodě) společně fungovat jako synergický komplex, poslední práce nicméně naznačují, že chlorofyl má v rostlinné fyziologii skutečně výsadní postavení. Funguje totiž jako jeden z nejdůležitějších faktorů stresového managementu rostlin6, kdy množství chlorofylu reaguje na podmínky prostředí prostřednictvím takzvané hormeze.
Pokud jsou totiž rostliny pravidelně vystavovány relativně nízkým dávkám určitého stresoru v mezích jejich adaptability7 (výkyvy teploty, výkyvy dostupnosti živin, vody, větrný a světelný režim, mechanické poškození a podobně), pak paradoxně a v rozporu s očekáváním na stres reagují pozitivně.8 Rostou, vyvíjejí se a dlouhodobě optimalizují své interní mechanismy více a lépe v porovnání s kontrolními rostlinami, které si žily jako v bavlnce a s nimiž pokusníci pracovali v rukavičkách. A pro nás je důležité, že chlorofyl je právě jedním z hlavních ukazatelů tohoto „otužování“.
U otužovaných rostlin jeho obsah oproti „zhýčkaným“ kytkám statisticky významně roste, a to o 37 % (střední hodnota).9 A jak na tom jsou z hlediska obsahu chlorofylu zelené potraviny GW? Pojďme naše firemní data nyní srovnat s daty z dostupných odborných zdrojů. Uvidíte, že zelené potraviny GW nesou své jméno plným právem.
Závěrem nabízím svůj osobní komentář k tomuto grafu, a to z pohledu praktičnosti a žitelnosti. Chcete-li si svůj každodenní talíř „ozelenit“ (protože to prostě má smysl), máte na výběr z několika „kuchyňských“ strategií. Bude to třeba každodenní dávka brokolice? Ta je fajn.
A když zbaštíte na posezení velkou zelenou hlávku, která bude mít řekněme kolem 150 g, doručili jste svému metabolismu přibližně stejné množství chlorofylu jako v JEDNOM JEDINÉM GRAMU Ječmene GW (něco kolem 12 000–13 000 mikrogramů). Opomněl jsem zmínit, že u oné brokolice musíme uvažovat o jejím víceméně syrovém stavu. Při tepelné úpravě totiž obsah využitelného chlorofylu pochopitelně klesá.
No a když budete chtít sníst ekvivalent množství chlorofylu ukrytého v pouhém jednom gramu Chlorelly GW (řekněme přibližně 25 000–27 000 mikrogramů), budete si muset připravit opravdu gigantickou, více než třísetgramovou megabrokolici. ;-)
Stay green!
1 Pro úplnost připomeňme také triviální fakt, že obrovské rozdíly v obsazích chlorofylu jsou také v rámci jedné konkrétní rostliny, a to podle části či pletiva, které uvažujeme (list, stonek, kořen a tak dále).
2 Hayes M., Ferruzi M. G. 2020. Update on the bioavailability and chemopreventative mechanisms of dietary chlorophyll derivatives. Nutrition research. 81: 19–37.
3 Roberts J. L., Moreau R. Functional properties of spinach (Spinacia oleracea L.) phytochemicals and bioactives. 2016: Food and Function. Vol. 7: 3337–53.
4 Chen K., Ríos J. J., Pérez-Gálvez A, Roca M. 2017: Comprehensive chlorophyll composition in the main edible seaweeds. Food Chemistry. Vol. 228: 625–33.
5 Asmare B., Demeke S., Tolemariam T., Tegegne F., Haile A., Wamatuc J. 2017. Effects of altitude and harvesting dates on morphological characteristics, yield and nutritive value of desho grass (Pennisetum pedicellatum Trin.) in Ethiopia. Agriculture and Natural Resources 51: 148–153.
6 Agathokleousa E., Fenga Z., Peñuelasb J. 2020. Chlorophyll hormesis: Are chlorophylls major components of stress biology in higher plants? Science of the Total Environment Vol. 726: 138637.
7 Meze přizpůsobivosti jsou pochopitelně podstatné. Pokud jakýkoli organismus vystavíme vlivu zcela mimo jeho toleranci (teplota, voda, živiny, škůdci), pak nepřežije. Zde by řčení „Co tě nezabije, to tě posílí “ platilo přesně obráceně: „Co tě zabije, to tě neposílí“. Více o tématu hormeze také ve videu o chlorofylu na GW TV.
8 Koga R., Meng T., Nakamura E., Miura C., Irino N., Yahara S., Kondo R. 2013: Model Examination for the Effect of Treading Stress on Young Green Barley (Hordeum vulgare). American Journal of Plant Sciences. 4: 174–181.
9 Toto je zajímavé i z hlediska nadmořské výšky pěstební lokality. Ječmen GW je pěstován a „otužován“ v lokalitě 1 500 metrů nad mořem.