ZELENÉ CESTY - KVĚTEN 2021

ODBORNÉ OKÉNKO

Chlorofyl část druhá aneb Zelený slon (nejen) v kuchyni

autor:  Ing. Martin Žamboch

V minulém díle našeho povídání jsme si připomněli, co to vlastně chlorofyl je a jaké jsou jeho primární „planetární“ služby. Dnes si povíme, co chlorofyl dělá pro nás – pro člověka. Ale protože skutečně jde o látku, bez níž by náš svět vypadal hodně jinak (pokud vůbec nějak), pojďme si o něm krátce základní informace připomenout.

 

Chlorofyly jsou zelené pigmenty lokalizované v buňkách fotosyntetizujících řas, některých bakterií a v membránách thylakoidů vyšších rostlin. Patří mezi nejvíce zjevné a hojné pigmenty v přírodě vůbec (nakonec obecnou představu přírody si lidé spojují právě se zelenou barvou). Doslova jde říct, že jde o zeleného slona – v přírodě je jednak prakticky všudypřítomný a současně plní základní „silné“ ekosystémové funkce.


Chlorofyly jako dobře definovaná skupina cyklotetrapyrolů zastávají tři následující role spojené s procesem fotosyntézy: 1. využívají sluneční energii, 2. konvertují oxid uhličitý do složitějších struktur sacharidů, a tak za 3. poskytují výživovou základnu pro ostatní organismy, respektive pro globální ekosystém. Plní tak esenciální environmentální troj-roli solární elektrárny, dýchacího ústrojí a potravinové banky planety zároveň. Více v Zelených cestách 4/2021.

 

 

CHLOROFYL VE SLUŽBÁCH ČLOVĚKA

Při úvahách o roli chlorofylu v humánní výživě, léčitelství či v medicíně je potřeba brát v potaz historické období, jehož očima téma hodnotíme. Jinak se asi na tento zelený pigment jistě dívala babka kořenářka, která jej v nejrůznějších mastech, lektvarech a „extraktech“ nevědomě používala, a jiný postoj k tématu má striktní datový výzkumník dnešních dnů.

 

Jinými slovy – téma léčebného použití rostlinných látek obecně prochází svým vývojem a ten závisí nejen na množství dostupných tvrdých dat a praktických zkušeností, ale také na „měkčích“ faktorech, jako jsou módní a obchodní trendy dané doby. Realitou dneška každopádně je, že použití látek rostlinného původu ve farmaceutickém, kosmetickém a potravinářském průmyslu se za poslední dekádu zněkolikanásobilo. Někteří autoři dokonce období po roce 1990 označují jako „Zelenou horečku“ či „Zelené Eldorádo“ (Green rush, Green Eldorado).1

 

 

Chlorofyl samotný je v hledáčku vědců nicméně mnohem déle. První publikované zmínky o užitku chlorofylu a jeho aplikace pro humánní medicínu lze najít v 19. století2, kdy bylo léčebné použití preparátů z chlorofylu (případně s chlorofylem) referováno pro širokou škálu nemocí a neduhů3,4. S ohledem na následně rozpoznanou podobnost porfyrinového jádra chlorofylu a hemoglobinového hemu byl chlorofyl (případně syntetické analogy, chlorofylin a tak dále) například uvažován jako možný pomocný prostředek v léčbě anémie.


Zatímco představa chlorofylu coby účinného prostředku proti chudokrevnosti byla nakonec vyvrácena5, různé terapeutické použití chlorofylu zůstalo v klinické praxi nadále – od podpory a stimulace regenerace tkání přes deodoraci zápachů způsobených infekčními procesy až po obecné protizánětlivé působení6. Přípravky s obsahem chlorofylu jsou také například používány v Japonsku u geriatrických pacientů a při léčbě trimethylaminurie.7,8 Nejnovější poznatky vedou výzkumníky k otázce preventivního působení vysokých dávek ovoce a zeleniny (především listové zeleniny ze skupiny takzvaných greens) ve vztahu k civilizačním onemocněním.9

 

Mechanismy chemoprotektivního a chemopreventivního působení různých fytolátek jsou předmětem rozsáhlého výzkumu, přičemž chlorofyl a jeho deriváty patří oprávněně mezi ty hojně studované. U chlorofylu samotného jsou pak potvrzeny principy modulace bio-dostupnosti xenobiotik a jejich preabsorpce (takzvaný trapping efekt), postabsorpce10 nebo snížení oxidačního stresu.11, 12

 

Odchytávací (trapping) efekt chlorofylu a jeho derivátů vůči xenobiotikům (zde aflatoxin B1, benzoapyren, nitrosaminy). Chlorofyl je funkční jak v pre-, tak postabsorpční fázi. V preabsorpční fázi snižuje celkovou biodostupnost xenobiotika, v postabsorpční fázi snižuje následnou mutagenitu prostřednictvím enzymově řízené deregulace vazby na DNA (převzato dle Hayes and Ferruzzi, 2020).

 

Závěrem lze konstatovat, že celá řada výzkumných prací dnes prokazuje, že chlorofyl patří mezi fytonutrienty, které mají svůj význam nejen v detoxikaci a chemoprevenci organismu. Rostoucí znalostní odborná báze tak potvrzuje zkušenost nejedné babky kořenářky. Pozvěte si tedy tohoto zeleného slona do kuchyně i vy. Dnes už víte, jak silný je a proč… V dalším díle této chlorofylové minisérie bude řeč o tom, kde a v jakých potravinách se vyskytuje a v jaké míře. 

 

A pokud byste si náhodou nebyli jisti, pak v zelených potravinách Green Ways ho najdete určitě.

 


1 David B, Wolfender JL, Dias DA. The pharmaceutical industry and natural products: historical status and new trends. Phytochemistry Reviews. 2015; 14:299–315.
2 Zde je zajímavé, že jednu z prvních úvah o zeleném barvivu a jeho osudu v přírodě najdeme v práci „zakladatele genetiky “ a rodáka z Hynčic u Brna J. G. Mendela z roku 1865.
3 Harrisson JW, Levin SE, Trabin B. The Safety and fate of potassium sodium copper chlorophyllin and other copper compounds. Journal of the American Pharmaceutical Association (Scientific Ed). 1954; 43:722–37.
4 Esten MM, Dannin AG. Chlorophyll therapy and its relation to pathogenic bacteria. Butler University Botanical Studies. 1950; 9:212–7.
5 Současně ale platí obecný předpoklad, že tělo musí pro biosyntézu svých vlastních funkčních makromolekul mít k dispozici vhodný stavební materiál.
6 Hayes M, Ferruzi MG. 2020. Update on the bioavailability and chemopreventative mechanisms of dietary chlorophyll derivatives. Nutrition research. 81: 19–37.
7 Chao PY, Huang MY, Huang WD, Lin KH, Chen SY, Yang CM. Study of chlorophyll-related compounds from dietary spinach in human blood. Notulae Botanicae Horti Agrobotanici Cluj-Napoca. 2018; 46:309–16.
8 Yamazaki H, Fujieda M, Togashi M, Saito T, Preti G, Cashman JR, et al. Effects of the dietary supplements, activated charcoal and copper chlorophyllin, on urinary excretion of trimethylamine in Japanese trimethylaminuria patients. Life Sciences. 2004; 74:2739–47.
9 Aune D, Giovannucci E, Boffetta P, Fadnes LT, Keum NN, Norat T, et al. Fruit and vegetable intake and the risk of cardiovascular disease, total cancer and all-cause mortality – a systematic review and dose-response meta-analysis of prospective studies. International Journal of Epidemiology. 2017; 46:1029–56.
10  Hsu C-Y, Yeh T-H, Huang M-Y, Hu S-P, Chao P-Y, Yang C-M. Organ-specific distribution of chlorophyll-related compounds from dietary spinach in rabbits. Indian Journal of Biochemistry & Biophysics. 2014; 51:388–95.
11 John K., Divi R. L., Keshava C, Orozco CC, Schockley ME, Richardson DL, et al. CYP1A1 and CYP1B1 gene expression and DNA adduct formation in normal human mammary epithelial cells exposed to benzo[a]pyrene in the absence or presence of chlorophyllin. Cancer Letters. 2010; 292:254–60.
12 Vaňková K, Marková I, Jašprová J, Dvořák A, Subhanová I, Zelenka J, et al. Chlorophyll-mediated changes in the redox status of pancreatic cancer cells are associated with its anticancer effects. Oxidative Medicine and Cellular Longevity; 2018:1–11.