ZELENÉ CESTY - DUBEN 2021

ODBORNÉ OKÉNKO

Chlorofyl aneb zelený slon v obýváku

autor:  Ing. MARTIN ŽAMBOCH

Jsem Chlorofyl a jsem zelený

 

Chlorofyl je zelený pigment obsažený v zelených rostlinách, sinicích a některých řasách. Z hlediska chemické struktury patří mezi cyklotetrapyroly s centrálním atomem hořčíku (Mg) „uvnitř“ prstence. Dosud jsou referovány chlorofyly a, b, c, d, e a f1 a příbuzné bakteriochlorofyly (vyskytující se v bakteriích mimo sinic) a, b, c, d, e a g. Molekuly chlorofylu se nacházejí na thylakoidních membránách chloroplastů, kde tvoří funkční základ fotosystému I a II.2

 

Název skupině chlorofylů dala jejich barva (z latinského chloros = žlutozelený), protože absorbují zejména modrou a červenou složku světelného spektra a ostatní barvy odráží. Pro lidské oko se tak chlorofyly jeví jako zelené, případně modrozelené. Přestože chlorofyly patří mezi nejběžnější a nejvíce abundantní látkyv přírodě,3 jejich význam pro přírodu a planetární ekosystém vůbec si uvědomujeme zřídka. Anebo je to možná právě proto, že je máme na očích nepřetržitě, a tak už jsme „zelenoslepí“? 

 

Chlorofyl ve službách planety

Solární elektrárna, potravinová banka a zelené plíce planety. Vše v jednom.Chlorofyly jako poměrně dobře definovaná skupina látek zastávají tři klíčové role spojené s procesem fotosyntézy: (1) využívají sluneční energii, (2) konvertují oxid uhličitý do složitějších struktur sacharidů (přitom se generuje kyslík) a tak za (3) poskytují výživovou základnu pro ostatní organismy, respektive pro globální ekosystém. Jak by asi vypadala naše planeta bez funkčních chlorofylů fotosyntetizujících rostlin? Vědci se domnívají, že bez existence této chemické rodiny látek by neexistoval život na naší planetě buď vůbec, nebo zcela jistě ne v takové podobě, v jaké jej známe dnes.4

 


Chlorofyl je základní strukturální součástí sluneční antény, jíž rostliny zachytávají a následně absorbují energii Slunce, na které jsou závislé všechny ostatní heterotrofní organismy. Včetně člověka.

 

Chlorofyl ve službách člověka

Použití látek rostlinného původu ve farmaceutickém, kosmetickém a potravinářském průmyslu se za poslední dekádu zněkolikanásobilo. A tomu odpovídá také zájem výzkumníků a odborné veřejnosti. Proč tomu tak je? Tři klíčové faktory pro zájem moderního „západního světa“ o rostlinné látky jsou následující: (1) obecně rostoucí populace (která je zároveň tvrdě řečeno perspektivní z hlediska spotřeby/potřeby těchto produktů), (2) stárnoucí populace (vyšší očekávaná doba dožití) a (3) zájem spotřebitelů o alternativní možnosti prevence a léčby namísto „tvrdých“ farmaceutik.5


A jak je to konkrétně s chlorofylem z odborného pohledu? Co jsou fakta a co pouhé mýty? Funguje chlorofyl skutečně jako léčebný prostředek na anémii (díky strukturní homologii porfyrinového jádra chlorofylu a hemoglobinového hemu)? Má chlorofyl specifické detoxikační, nebo dokonce radioprotektivní účinky? Tomu všemu se podíváme na zoubek v dalších Zelených cestách.

 

 

Závěrem snad jen malá návnada. Studium nutričních, léčebných a biomedicinálních aplikací jedné z nejobyčejnějších látek přírody odhaluje neobyčejně překvapivé souvislosti. Udivující jsou ale i tím, že o nich dosud nevíme. Je to jako kdybyste měli doma v obýváku velkého zeleného slona. Jen o něm nevíte, přestože jej máte na očích den co den.


PS: Abych nezapomněl: zelené potraviny jsou zelené. Víte proč?

 


1 ALLEN, M. B. Distribution of the chlorophylls. In: The Chlorophylls. New York & London: Vernon L.P. & Seely G.R., 1966. S. 511–519.
2 Min Chen; SCHLIEP, Martin; WILLOWS, Robert D., Zheng-Li Cai, Brett A. Neilan, Hugo Scheer. A Red-Shifted Chlorophyll. Science. 19. srpen 2010.
3 Cai et al. 2021. Chlorophylls derivatives: Photophysical properties, assemblies, nanostructures, and biomedical applications. Materials Today. Article in press.
4 Guidi, L., Tattini, M., Landi, M., 2017. How does chloroplast protect chlorophyll against excessive light? In: Jacob-Lopes, E., Queiroz Zepka, L., Queiroz, M.I. (Eds.), Chlorophyll. InTech, London, pp. 21–36.
5 Sharif M. K., Khalid R. 2018. Nutraceuticals: Myths versus realities. Therapeutic Foods. Handbook of bioengineering. Academic Press. Vol. 8: 3-21.